VIII. kapitola
Ticho a já.
Je mi zle.
Z ticha už začínám bláznit.
Nemohu promluvit, nejde to.
Nemohu otevřít oči, vůbec je necítím.
Stále mám pocit, jako by mi někdo řezal do těla.
V hlavě jako by mi někdo zapálil oheň, který se nikdy neuhasí.
Trpím tu, ale musím.
Bojuji, protože musím.
Vzpomínám si hlasy, ale nevím co říkali.
Někdo se mě dotýkal, ale nevím proč.
Je toho moc na moji hlavu.
Nejradši bych to vše ukončila, ale něco mi říká že nemohu.
Že nesmím.
Nesmím.
NESMÍM.
NESMÍM!
NESMÍM!!!